8.kapitola – Ať žije elektrifikace

Postupem doby došlo na chatoviště začala pronikat civilizace. Nejprve to bylo napojení na dálkové elektrické vedení. Národní výbor obce, na jejímž katastru chatoviště vyrůstalo, byl z nepochopitelných důvodů nakloněn budování, a tak po vybrání přiměřeného poplatku od všech osadníků byl na jeden z mohutných stožárů vedení namontován transformátor, podél příjezdové cesty zapuštěn do země sloupy a v chatách se zakrátko rozsvítila nejen elektrická světla, ale i obrazovky televizorů. Pochopitelně nezůstalo jen při takovémto celkem malém zpříjemnění pobytu (pokud je možno televizní pořady nazvat zpříjemněním), elektrifikace znamenal i modernizaci výstavby. Na staveniště byly dovlečeny míchačky a kvílivý řev cirkulárek odhaloval ty, kteří se nespokojili se sbíráním klestí v lese.

Dalším civilizačním prvkem bylo vyasfaltování příjezdové cesty. Projíždějící vozidla přestala za sebou zanechávat oblak prachu, zlepšila se dostupnost v zimním období. Zletilí i mateřskému mléku odrostlí výrostci na motorkách suverénně ohrožovali houfy dětí a rušili pohodu klidné chatové osady. Prostor mezi mlýnem a hájenkou už byl zaplněn, a tak stavbychtiví jedinci získávali záhadným způsobem stavební povolení i na dalších okolních plochách. Nastala druhá fáze stavební horečky. Fáze urputnější a progresivnější, protože výstavba už přestal být záležitostí členů rodiny, ale nejrůznějších stavebních malopodnikatelů, profesionálů, vzájemně si konkurujících. Nové objekty přestaly být chatami, před užaslýma očima starousedlíků začaly vyrůstat vily.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *