Všichni se se zájmem dívali na Helenčina taťku, jak takovým divným nástrojem něco dělá na záhonu. Byla to taková dlouhá tyčka a na jejím konci místo lopaty cosi zubatého. To zubaté zarážel do země, ještě to nohou přišlápl a pak tu hlínu, co vytáhl ze země, vrátil zpátky. „Co to ten tvůj taťka dělá?„ zvědavě se ptal Helenky Mourek. „No, on přece ryje záhonek, aby si tam mohl nasadit květiny nebo zeleninu. A ještě bude třeba vytrhat všechen plevel a uhrabat to,“ odpověděla Helenka.
„Přece se nebudeme jen dívat, ale trochu pomůžeme!“ zavrtěl ocáskem Ferda. „Já bych mohl třeba tu zem uhrabat, to dovedu, Franta s Lojzou by mohli vytrhat plevel a ty, Micko s Mourkem, můžete pomoct sázet!“ Všichni souhlasili a hned se dali do práce.
„Tak takové pomocníky nemá snad nikdo. A hned přinesu ještě sazeničky květin, aby měla Micka s Mourkem co dělat!“ radoval se taťka a v košíku přinesl sazeničky květin. Pak ukázal Mourkovi a kočičce, jak se to dělá, a šel si odpočinout po rytí.
A byla to úplná radost, jak se všichni snažili udělat co nejlépe tu práci udělat. Ferda svými tlapkami krásně uhrabával porytou hlínu, Franta s Lojzou pečlivě odstraňovali všechen plevel a dávali to vedle záhonu na hromádku, která rostla, až byla větší než všichni dohromady. Micka s Mourkem pečlivě sázeli květiny z košíku pěkně do řádků a když tak společně a radostně pracovali, byli za chvíli úplně se svou prací hotovi a volali na Helenku a jejího taťku, ať se jdou podívat.
„Panečku, to je překvapení!“ zvolal taťka. „Takový krásný záhon bych sám asi ani neuměl vytvořit. A počkejte, až nám ty květiny budou kvést a vonět po celém okolí. Udělali jste mi obrovskou radost!“ A pak dal Helence nějaké peníze a poslal ji, aby těm pracovitým zvířátkům šla koupit nějaké dobroty. Tak to nikdo neprotestoval a když se Helenka vrátila s taškou plnou nádherných a voňavých dobrot, bez pobízení se do nich pustili. Však tam bylo pro každého něco moc dobrého!
A když přišel pro Ferdu jeho páneček i on se zaradoval, hlavně když se dozvěděl, že tu zahradnickou práci vymyslel Ferda. Ferdu pohladil a poškrábal pod krkem, jak to mají pejsci rádi, a všichni měli dobrou náladu a těšili se, až nasázené květinky vykvetou.