Všichni se už pomalu chystali ke spaní, když vtom zadrnčel taťkův mobil. „Kdo to tak pozdě ještě volá?“ zamručel taťka a dal si mobil k uchu. Chvíli poslouchal a pak tak trochu třaslavým hlasem řekl: „Tak ať se brzy uzdravíš. Držíme ti všichni palec a o Ferdu neměj strach, je tu úplně jako doma!“ Všichni udiveně naslouchali a taťka je informoval: „Ferdův páneček měl smůlu, do jeho auta se napasoval nějaký velký náklaďák a auto mu úplně zdemoloval. On sám teď leží v nemocnici a budou mu operovat polámané nohy. Takže Ferda tu ještě zůstane s námi, než se jeho páneček vrátí!“ Nastalo chvíli ticho a pak se ozval Mourek: „Myslím, že je důležité, aby se Ferdův páneček brzy uzdravil. A co se týče Ferdy, ten je tu přece jako doma a my jsme rádi, že ho tu máme!“ Všichni souhlasně kývali hlavami a Ferdy olízl Mourkovi čumáček, aby mu poděkoval. Pak se ale zase ozval Mourek: „Co vlastně znamená operování?“ A taťka vysvětloval, že operaci dělají doktoři, kteří nemocného položí na takový zvláštní stůl. Tam ho uspí, aby ho operace nebolela a pak začnou. Nad nemocnou částí rozříznou kůži, tu nemocnou část upraví a kůži zase zašijí.
Všechna zvířátka jen kroutila hlavami, co všechno lidé dělají, a pak přišel s nápadem zase Mourek: „Co kdybychom si na ty doktory tak trochu zahráli? Ten zvláštní stůl tady nemáme, ale to nevadí. Tak si třeba ty, Micko, lehni na zem, hezky na záda a máš jako nemocné bříško. A ty, Ferdo, protože máš takový dlouhý a ostrý jazyk, tak jako operuj!“ Micka si poslušně lehla na záda, Ferdy vyplázl jazyk a začal jí po bříšku jako řezat. A Micka se začala pochechtávat, protože ji Ferdův jazýček nejen chladil, ale i krásně lechtal. A Ferda jako dále řezal a řezal, pak si vedle Micky sedl a začal jí packami jezdit po bříšku, to jako že jí upravuje tu nemocnou část. A Micce se to líbilo, když ji tak hezky packami hladil po bříšku a hlasitě se smála a všechna ostatní zvířátka s ní, jenom Mourek prohlásil: „Micka by měla být potichu, vždyť by měla spát – my jsme ji zapomněli pře tou operací uspat! Myslíš, Micko, že by se nějaký člověk tak hlasitě chechtal, kdyby mu bez uspání rozřízli břicho a pak se mu v tom břichu ještě hrabali?“ Následovala chvilka ticha a místo Micky odpověděl Ferda: „Máš Mourku docela určitě pravdu, ale jednak nevím, jak bychom Micku mohli uspat, a jednak my si přece jen na doktory hrajeme a náramně se bavíme!” A všichni souhlasně zamručeli a nakonec i Mourek pokýval hlavou a prohlásil: „To je fakt, tak proč bychom si nemohli hrát a krásně se bavit. Ať si lidé dělají co chtějí a my stejně nemůžeme dělat všechno co oni. Ale zato lidé nemají tak dobrý čich jako my!