Nový kamarád

Venku nesvítilo slunko, ale nepršelo a bylo docela teplo, a tak Micka s Mourkem seděli u otevřeného okna čichali, jak venku voní ty krásné květiny. Najednou kolem přeletěla vrána a ze zobáku jí vypadlo kus rohlíku, co už nestačila sníst. Ten kousek Rohlíku spadl právě pod okno a než se kdo nadál, už u něj bylo takové malé zvířátko a s ohromnou chutí se začalo živit. Mourek to zvířátko pozoroval a uvažoval, co je to zač. Pak si vzpomněl: byla to myška! A Mourek dál vzpomínal: když byl ještě docela malé koťátko, tak ho jeho kočičí maminka poučovala, že lovit myši je vlastně kočičí povinnost. Jenomže když se Mourek na tu myšku díval, bylo mu jí líto a zavolal na ni: „Myšičko, myš, pojď ke mně blíž!“ a myš pohotově odpověděla: „ Nepůjdu, kocourku, nebo mě sníš!“ Mourek se zarazil a mezi ním a tou myškou vznikla rozmluva: „Já nejím myšičky, já raději kašičky! Ale co ta kočička, svítí jí očička, že z ní mám strach! Neboj se myšičko, jsem její brach! Tak to jsem kocourku hrozně ráda, vidím, že mám v tobě kamaráda!“

A tak se Mourek ještě dost dlouho s tou myšičkou bavil a Micka to užasle sledovala, protože i ona byla kdysi vychovávána k tomu, aby lovila myši. Ale když se na tu myšku pod oknem dívala, začala se i jí líbit a naprosto ji přestala chuť ji lovit…A taky proč ? Tahle myška přece nikomu nic zlého nedělá a že hledá něco k snědku, to je přece docela normální! A aby dokázala, že nechce myšce nic zlého udělat, běžela ke své misce, kde měla nachystanou jakousi voňavou dobrotu a kousek té dobroty myšce hodila. Myška slušně poděkovala, uklonila se a řekla:
„ Vidím, že jsem našla nové kamarády, ale ještě jsem se vám nepředstavila. Jmenuji se Hrabka, protože dovedu vyhrabávat krásné chodbičky pod zemí. A když budete chtít, tak vám vyhrabu takovou chodbičku, že se do ní vejdete oba dva.“ A začala hrabat chodbičku, jen se za ní prášilo. Samozřejmě, že Micka s Mourkem honem vyskočili oknem a hned to té chodbičky vlezli. Jenomže právě přišla domů Helenka a začala oba hledat. Doma nebyli a z okna je taky neviděla a už se začala o ně bát, jestli se jim něco nestalo, ale pro jistotu začala volat a najednou viděla, jak z jakési díry v zemi oba vylézají a za nimi vystrčila hlavičku i myška a Micka, Mourek i ta myška se náramně bavili a hlasitě se smáli.

„Tak to je něco! Vy, kočičky se přátelíte s myškou! To jste lepší, než ten divný chlap, co jsem ho onehdy viděla, jak holí bije pejska! Vlastně – proč bychom měli udělat něco zlého tomu, kdo neublížil nám!“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *