Tentokrát se sešla celá rodina u televize a se zájmem sledovala soutěž o královnu krásy. A bylo se na co dívat: vystupovaly tu dívky, jedna hezčí než druhá a nakonec byla podle znalců vybrána za tu nejkrásnější jedna z nich. Soutěž sledovala i naše zvířátka a nakonec se už neudržel Ferda a prohlásil: „ Ona je opravdu hezká, ale podívejte se, že když se usměje, vycení při tom zuby a má celou pusu tak trochu nakřivo. A je stejně divné, že lidi volí jen královny krásy a na mužské se zapomíná. Přece by mohla být taky soutěž o nejchytřejšího nebo o nejšikovnějšího muže!“
Chvíli bylo ticho a pak se ozval Mourek: „Máš Ferdo pravdu. Ale taky by mohli v té televizi dělat soutěž o nejkrásnější zvířátko!“
Zase bylo chvíli ticho a pak Mourek přeložil do lidské řeči Ferdův návrh a hned ještě dodal svůj názor, že by se při soutěži o nejkrásnější zvířátko nemuselo rozlišovat, jestli se jedná o samičku či samečka. Navrhl, že by si mohli udělat domácí soutěž a že by podle jeho mínění by to vyhrála docela určitě Micinka. A tak vznikla domácí soutěž o nejkrásnější zvířátko a Micinka byla docela jednohlasně zvolena za nejkrásnější. Micka se radostně zapýřila a Helenka ještě navíc doporučila, že by měl být někdo prohlášen za nejmilejší zvířátko. Pak ještě doporučila jednu volbu, totiž volbu za nejšikovnějšího muže a tuto soutěž docela bez problémů vyhrál Helenčin taťka, protože on umí opravdu všechno opravit.
A nakonec se dal opět slyšet Ferda: „Tak jsme docela určitě přetrumfli televizi. Kam se hrabe ta slavná televize, která hledá jen a jen krásná děvčata. Ona ta krása opravdu není všechno, daleko důležitější je všechno to ostatní, co jsme volili my. Myslím,že bychom to mohli do té televize poslat, aby místo nějakých hloupých detektivek vysílala i to,co by pobavilo naprosto všechny. A když to Mourek opět přeložil do lidské řeči, souhlasili všichni – zvířátka i lidé a lidé tleskali a zvířátka blaženě kňourala.