Prodělaný infarkt atakoval a traumatizoval můj analytický způsob myšlení. Nemyslím tím, že by byl můj mozek poškozen a já měl omezené mozkové činnosti. Ale pozastavuji se nad tím, co vlastně mé onemocnění způsobilo, proč
k němu došlo. Vždyť hladinu cholesterolu mám v normě, právě tak jako obsah cukru v krvi, moje tělesná hmotnost je sice o něco vyšší, zato svaly mám tuhé a výkonné. Minimálně třikrát týdně se pravidelně vypotím při aktivní tělesné činnosti, převážnou část týdne trávím na chatě s čistým vzduchem, prosyceným vůní jehličnatých stromů a zvlaženým protékající řekou. Ráno se umývám do půl těla ledovou vodou, v zimě sněhem, poté abych se prohřál stopečkou slivovice,
Slivovice bude asi jedním z vyvolávajících momentů. Nemyslím její konzumaci, ale stres, hluboký stres, který jsem v souvislosti s její konzumací zažil.
Bylo to začátkem června, kdy mi byla nabídnuta výhodná koupě pěti litrů toho nejvzácnějšího moku, jaký je v našich krajinách k dostání. Nejenže byl tento mok vynikájící kvality, jak jsem mohl okusit, ale byl i za rozumnou cenu. Koupě byla uzavřena a pět litrových láhví se přestěhovalo do sklípku pod mou chatou. Vše bylo v pořádku, až takhle v první polovině července začalo pršet. Nejprve stoupala hladina potůčku, protékajícího kolem chaty, pak začala stoupat hladina řeky. Spoléhaje se na pevnost protipovodňových hrází jeli jsme v pondělí domů, leč v úterý jsme se už na chatu nedostali. Cesta byla pod vodou a přístup k chatovišti byl možný jen po zvýšeném náspu železnice.
Pohled na chatu mnou zalomcoval. Ta nejkrásnější chata na světě, kterou jsme s nesmírnou láskou vlastníma rukama budovali, čněla jako ostrůvek v obrovském jezeru kalné vody. Celé dva dny trvalo, než jsme mohli dovnitř a moje vzpomínka na pět litrů uložené slivovice v zaplaveném sklepě přemohla i nejtěžší obavy
z možnosti úrazů, zasypání či pádu do žumpy. Je fakt, že všech pět lahví jsem nalezl v pořádku, byly zaklíněné v polici napité vodou a obalené bahnem. Stačilo, abych je umyl pod tekoucí vodou a při pohledu proti světlu zajiskřila vzácná kapalina v neporušených lahvích.
Velká voda způsobila mnoho škod. Museli jsme měnit podlahovou krytinu, dát do opravy čerpadlo, odvozit desítky a desítky naplaveného štěrku a bahna, prostě pracovali jsme s pomocí celé rodiny pilně jako včeličky až do konce léta. To všechno jsme přežili ve zdraví. Zůstal v nás všech jen pocit nemohoucnosti před velkou vodou, odpor k bahnu, úbytek tělesné hmotnosti, na druhé straně ale zlepšené vztahy s ostatními sousedy, stejně postiženými. A já pomalu ale jistě docházím k závěru, že můj zdravotní stav ohrozila ta několik dní trvající hrůza, co je s mou slivovicí.
Toho roku na podzim prorokovali psychologové, že záplavy se ještě projeví na zdraví postižených, a dnes jim dávám za pravdu.