Ranní cvičení

Ráno se zvířátka probudila a všichni se zvědavě dívali na Helenku. Ona totiž stála rozkročena na zemi, ruce měla rozpažené a točila jimi doleva a doprava, pak se sehnula a jako by si osahávala palce u nohou, jednou na pravé noze, pak na levé a nakonec si lehla na břicho na zem a rukama se zdvíhala a zase spouštěla a to opakovala mnohokrát, až se docela zadýchala. Konečně se Micka otázala: „Helenko, prosím tě, co to děláš, vždyť se docela unavíš!“ A Helenka se usmála a poučovala své diváky: „Tomu se říká ranní rozcvička a je to moc zdravé. Však by vám neuškodilo, kdybyste si ráno taky trochu zacvičili!“

Všichni kroutili hlavami a nakonec promluvil Mourek: „No, možná, že je to docela užitečné, ale to není nic pro nás. Představ si, jak se předními packami zdvihám, nebo jako roztahuji ty moje přední packy – vždyť já aspoň bych se na zadních neudržel a pochybuji, že by to svedl Mourek nebo Micka, nebo dokonce Franta či Lojza! To kdybychom si chtěli ráno opravdu zacvičit, museli bychom si vymyslet něco docela nového, vhodného pro nás, zvířátka!“

Zase bylo hezkou chvíli ticho a pak se ozval Ferda: „No, na těch zadních bych se ještě byl schopen chvíli udržet a možná, že by to svedli i ostatní. Ale stát na zadních a rozpažit přední, to tedy ne! Možná, že by stačilo jenom kroutit hlavou doprava a doleva a dopředu a dozadu, nebo si sednout a zvedat a pokládat přední packy a možná, že by docela stačilo cvičit střídavě pravou a levou packou! Konečně bychom to mohli všichni zkusit a ty bys Nám Helenko měla k tomu počítat, tak jak si počítáš při tom cvičení sama sobě: raz,dva,tři.“ Všichni souhlasili a cvičení začalo, ale netrvalo to dlouho a Micka si pohodlně lehla na zem a hned potom ji následoval Franta s Lojzou a nakonec i Mourek a Ferda. „Ono to cvičení dá opravdu zabrat a tak uvažuji, jestli není vhodné jenom pro lidi!“ komentoval Ferda a pak ještě dodal: „My bychom měli provádět takové cvičení, které nedokáží zase lidé. No představte si, že by Helenka ráno místo tohoto cvičení vyplázla jazyk, že by si s ním olízla až bradu a my bychom místo nějaké té rozcvičky mohli důkladně vrtět ocáskem a přitom vydávat nějaké ty přátelské zvuky!“

A Ferdův návrh byl jednomyslně přijat a pokojem se ozývalo přátelské kňučení a vzduch se rozvířil tím vrtěním ocásků.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *